Dívka datování Klatovy Česko

Kateřině na Tetíně , o níž mluví listina z roku Zde se o tetínských kostelících hovoří jako o "kaplích sv. Ludmily a Kateřiny a jedenácti tisíc panen". V den svátku sv. Kateřiny je v mnoha evropských krajích téměř zakázáno chodit za děvčaty, čímž se zdůrazňuje její panenská čistota. Studánky musí zůstat čisté a nedotčené ničím, čím by voda ztratila svoji zázračnou moc. Svatá Kateřina je velmi často zobrazována rovněž i jako patronka a ochránkyně před bouřemi a krupobitím, tedy v oboru vesměs s hydrologickým obsahem.

Tato vazba by znamenala silnější průlom do bádání o počátcích českého národa. Všechny atributy ukazují na závěrečnou fázi laténské civilizace ve střední Evropě, kdy bylo keltské etnikum zřetelně oslabeno po vyčerpávajících válkách s Římany.

Genderová rovnost? Za volantem ne

Pod tíhou osudových okolností pak převzaly úlohu druidů částečně i ženy. Jisté rysy podobného kultovního zaměření jsou patrny rovněž na starší sestře Kazi , zběhlé podle Kosmy ve znalosti bylin a léčitelství. Zde je pak významová a fonetická souvislost mezi mýtickou Tetkou a bohem Teutatem více nežli očividná. Existuje ještě druhá varianta, která může mít přímou vazbu na funkci jména, případně oslovení - tetta -.

V gael. Podobné slovo je i v kornštině - tewynn - Padell , zářivý, světlý. V obou případech bylo používáno ve významu sakrální funkce jeho nositele, čímž byla zdůrazněna jeho posvátnost. Ne náhodou byli druidové spojováni s bílou barvou, která hrála důležitou roli při výkonu obřadního rituálu. Je tedy velmi pravděpodobné, že jméno Tetka bylo označení funkce pohanského kněze.

Nelze rovněž zapomínat na řecké τηθίς a v poněkud modifikované formě ve tvaru τήθη znamenající "kojná", ale rovněž i "bába" ve smyslu osobním. Běžně používaná řecká forma τηθία   označovala uctivé oslovení starších žen, přibližně v tom smyslu, jak tomu bývalo kdysi v Čechách a to bez ohledu na jakékoliv příbuzenství. Thetis se objevuje v řeckých mýtech po boku Héry, jako ochránkyně starých kultů. Velmi významný je z tohoto pohledu řecký mýtus o   Poseidónovi, kde je Thetis v úloze trojjediné Měsíční bohyně pod jmény Thetis, Amfitrité a Néreis. V tomto mýtu vystupuje jako vládkyně moře spolu se svým manželem Péleem.

Ten se s Thetidou oženil na hoře Péliás, přičemž svatební hostinu provázel doprovod padesáti Nereidek, čistých panen vod a moří. Péleus měl s Thetis celkem sedm synů, z nichž nejslavnější byl Achilleus.


  • muž se snaží sex Nové Město na Moravě Česko.
  • Dále z vašeho Deníku!
  • Obrovská tragédie: Vlak na Klatovsku srazil a usmrtil děvčátko (†9);
  • seznamka swingers Plzeň Česko.
  • katalog Reguly Pragensis;

Její čarodějné schopnosti podtrhuje scéna s divokým vlkem, který skočil Peléovi na hrdlo   s úmyslem jej usmrtit. Thetis na něj hrozivě pohlédla a proměnila ho v kámen, který se prý stále ještě ukazuje na cestě mezi Lokridou a Fókidou [19]. Ačkoliv byla provdána za Pélea, bylo to manželství z vůle bohů a po narození Achillea se opět vrátila do vodní říše. Návrat do vody byl však reakcí na postup Pélea, který Thetidě vytrhl Achilea, když před tím spálila šest jeho bratrů.

Toto upálení bývalo již starověkými Řeky vysvětlováno jako akt převtělení ze smrtelného do nesmrtelného života.

Famózní Novosádová má další tři výhry na znakových tratích

Pravděpodobné spíše bude, že šlo o každoroční oběť chlapců, náhradníků za posvátného krále. Na konci osmého roku pak umíral král sám. Achilles byl již téměř celý spálen, až na patní kost, proto byl právě zde zranitelný. Thetis roztrpčená Péleovým zásahem do její božské kompetence, se s ním proto nadobro rozešla a stala se opět vládkyní vod.

Její zasvěcení moři, tedy vodě všeobecně, je v řeckém prostředí celkem normální, avšak ve středoevropském prostředí působí poněkud nepřirozeně. Velmi podobný rituál je líčen v indické Mahabháratě v příběhu o bohyni posvátně řeky Gangy.

Ta utopila svých sedm synů, které měla s bohem Krišnou. Krišna zachrání posledního, Bhíšmu. Bohyně Gangy, která nemůže snést tuto potupu opuští Krišnu a vrací se do svého království.


  • Vytvořilo Turínské plátno zemětřesení? – qldtn.bgo.vn!
  • Vytvořilo Turínské plátno zemětřesení?!
  • Přesměrování zde:?
  • Sdílejte článek!
  • Byla mladá a před smrtí jí týrali.

V této souvislosti je s osudem Thetis velmi podobný osud dcery polského Kraka a jeho dcery Wandy. V kronice polského letopisce Jana Dlugosze   je Wanda líčena jako panna neobyčejné krásy a moudrosti. Německý kníže Rytogar na ní naléhá, aby si jej vzala za muže, ale je odmítán. Rozhodne se jí získat násilém a s velkým vojskem přitáhne k jejímu hradu. Wanda se postaví v čelo Poláků a když Němci spatří její nadpřirozený zjev, rozutečou se na všechny strany.

Kníže Rytogar nemohl snést tuto pohanu a proto nalehl na meč, přičemž jeho poslední slova patřila Wandě a vzdával jí v nich svoji poctu, neboť jej přemohla:. Wanda se rozhodla obětovat svůj život bohům a proto jako čistá panna skočila do Visly a zahynula v jejích vlnách. Důvody, které k tomu Wandu vedly však již Dlugosz nevysvětluje. Ještě v polovině Polský národní kalendář obsahuje rovněž svátek Wandy, který je slaven — Jana Křtitele.

Je pozoruhodné, že přibližně tutéž pověst líčí jako autentickou Prokopios, ve své knize "Váka s Goty" Kn. Radigerův otec, král Hermegisklus si totiž po smrti své první ženy a matky Radigera, vzal za ženu sestru franského krále. Poté jej zasnoubil princezně ostrovních Brittů. Svůj slib však zrušil, neboť stál o trvalé přátelství s Franky, nežli s Varny, kteří sídlili na druhém břehu Rýna. To popudilo princeznu Brittů, takže pak vyrazila v čele mocného loďstva proti Varnům a doplula až k ústí Rýna, Radigerovo vojsko porazila a jeho samotného zajala. Nakonec vše skončilo smírně, Radigerus se dívce omluvil a oženil se s ní.

Prokopios umisťuje tuto příhodu do doby vlády krále Theudoberta   — , avšak protože psal s poměrně značným geografickým odstupem, je dosti pravdpodobné, že část této historky patří do říše výmyslů. Nakonec nikde Brittskou princeznu nejmenuje, třebaže uvádí celou řadu drobných detailů. Obsahově velmi podobné osudy líčí   Řehoř z Tours , , avšak ty se dotýkají samotného franského krále Theudoberta.

Jeho otec král Theodorich, jej jako mladíka zasnoubil s  Visigardou , která byla dcerou langobardského krále Vakkona. Mladý Theudobert se však zadíval do jisté ženy jménem Deoterie a učinil jí svou milenkou. Mezitím mu zemřel otec a Theudobert se stal vládcem Franků. Řehoř z Tours náhle do svého vcelku hodnověrného vyprávění vsunuje epizodu se všemi prvky mytické fantastiky:.

Když Deoteria viděla, že její dcera je již úplně dospělá, dostala strach, aby král po ní nezatoužil a nevzal si ji jako souložnici. Proto ji posadila do kočáru, který táhli nezkrocení býci a nechala ji zřítit se z mostu.

Psali jsme

Stalo se to u města Verdunu. Když to pak bylo již sedmý rok, co se Theudebert zasnoubil s Visigardou, ale kvůli Deoterii si ji za ženu vzít nechtěl, shromáždili se Frankové a ostře mu vytýkali, proč opouští svou nevěstu. Tehdy povolil a opustiv Deoterii, se kterou měl malého synáčka jménem Theudebalda, vzal si Visigardu za manželku. Ale dlouho s ní nežil, protože zemřela a potom se oženil s jinou. S Deoterií však již žádné styky neměl. Řehoř z Tours, , Smrt dcery královy milenky má všechny rysy rituálu.

SPOLEČNOST PRO DĚJINY VĚD A TECHNIKY - PDF Stažení zdarma

Velmi podobný zvyk je doložen v pověsti o Ganymédovi, který je pravděpodobně spíše variantou osudů Pélea a Tethis, kteří když měli svou svatbu, shlíželi na bohové z výšin svých dvanácti trůnů a jako závdavkem připojili dva krásné koně. Tito koně představovali v řecké mytologii rituální nástroje, jejichž pomocí se posvátný král znovu narodí. Vyskytují-li se u Řehoře z Tours dva divocí býci, jde velmi pravděpodobně o stopu téhož rituálu.